Jak moc vyrostu?

Tělesná výška a hmotnost může být v době puberty velmi rozmanitá. Třeba i v rámci jedné třídy lze najít chlapce a dívky s velkými rozdíly ve výšce a váze, protože každý se vyvíjí trochu jiným tempem a vychází z trochu jiné „startovací“ výšky z doby těsně před pubertou.

Kromě toho, na začátku puberty, ve věku okolo 11 let, nastává u mnoha chlapců období tzv. „druhé plnosti“, kdy trochu přiberou na váze a trochu se zvýší podíl tělesného tuku. „Druhá plnost“ slouží k tomu, aby si tělo připravilo energetické zásoby pro následující pohlavní vývoj, neboť ten je energeticky velmi náročný. Toto období plnosti trvá obvykle jen pár měsíců, ale u někoho se může protáhnout i na několik let. Poté následuje období tzv. „druhé vytaženosti“, kdy se výrazně zvyšuje podíl dolních končetin na celkové tělesné výšce (jinými slovy, spodní část těla „do pasu“ se na celkové tělesné výšce podílí více, než tomu bylo v dětství).

Ale i v pubertě může dojít k různým disproporcím (nerovnoměrnostem) ve vývoji tělesné výšky a hmotnosti.

Následující tabulka obsahuje orientační hodnoty výšky a hmotnosti podle věku. Údaje jsou odlišné pro chlapce a pro dívky, protože v průměru dosahují různých hodnot a také ke zrychlení růstu dochází u jednotlivých pohlaví v různém věku.

 

Zdroj dat: Státní zdravotní ústav České republiky © 2015


Je třeba si uvědomit, že pracujeme s průměrnými hodnotami. Ty vznikají jako výsledek porovnávání různých individuálních hodnot. Tak například tělesná výška. Představme si vzorek deseti chlapců ve věku 13 a půl let, kteří měří 156, 157, 160, 161, 163, 164, 165, 168, 173 a 181 cm. Jejich průměrná výška činí 164,8 cm (součet všech výšek je 1648, ten je třeba vydělit počtem jedinců, tedy deseti, a získáme číslo 164,8), i když nejnižší z nich měří pouze 156 a nejvyšší přes 180 cm. Rozdíly mezi jednotlivci tedy mohou být značné.

To, jak moc nakonec chlapec vyroste, je částečně vrozené (lze vycházet z výšky rodičů, i když každá další generace je zpravidla o nějaký ten centimetr vyšší, než generace předchozí), částečně lze růst ovlivnit.

Dospívajícímu tělu lze pomoci především správnou životosprávou, dostatkem spánku (alespoň 8 hodin denně) a důsledným odmítáním konzumace alkoholu a jiných návykových látek.

Z potravin, které podporují růst, uvádíme např. mléčné výrobky (jogurty, tvaroh). Jedná se o potraviny bohaté na bílkoviny (což jsou látky pro budování tkání), a přitom neobsahují mnoho cukru, takže se po nich zbytečně netloustne. Dále lze doporučit vejce, ovšem v přiměřeném množství (kvůli obsahu cholesterolu).

Pokud jsou rodiče menšího vzrůstu, je pravděpodobné, že jejich děti na tom budou s výškou v dospělosti podobně. Ale nemusí to tak být vždy. navíc každá nová generace může být o něco vyšší, než generace předchozí.

Vzorec pro výpočet pravděpodobné cílové výšky na základě dosažené výšky u rodičů vypadá takto:

Tak například, pokud chlapcův tatínek měří 176 cm a maminka 168 cm, pak je pravděpodobné, že tělesná výška jejich syna bude v dospělosti někde mezi 168,5 a 188,5 cm, přičemž je dost nepravděpodobné, že by měřil méně než 168,5 cm a více než 188,5 cm (tedy pokud se u něj nevyskytne nějaká závažná porucha růstu).

Na tomto místě je třeba připomenout, že hodnota člověka nespočívá v tom, jak je vysoký, nebo jak rychle roste. V životě jsou důležitější věci. Pokud se tělesná výška liší od běžného průměru pouze o několik centimetrů, není třeba se trápit. Pouze v případě, že chlapec do konce puberty nevyroste, nebo pokud se již v rodině (u rodičů, prarodičů) vyskytuje výrazně podprůměrná výška postavy, dalo by se uvažovat o hormonální léčbě.