Počítačová kriminalita

V dnešní době už si většina lidí nedovede představit svět bez počítačů a bez internetu. Počítače nám pomáhají při práci a při učení, a hlavně poskytují mnoho druhů zábavy. Díky internetu a různým sociálním sítím si můžeme psát s lidmi, které od nás dělí jakákoliv vzdálenost. Jenže kromě všech možných výhod existují i rizika. Mnoho lidí totiž používá internet k páchání zločinu. A kdo není opatrný, může se snadno stát jejich obětí.

Ne každý, kdo používá internet, vystupuje pod svojí pravou identitou. To znamená, že někdo ze sebe dělá například mladého sportovce, i když ve skutečnosti je už starý a nikdy v životě nesportoval. Jiný se zase vydává za ženu, ačkoliv ve skutečnosti je muž. Nebo naopak. Někteří lidé se tím jen baví, ale jiní používají falešnou identitu k tomu, aby někomu druhému ublížili.

Proto je důležité být při používání internetu opatrný a nenavazovat důvěrné známosti s někým, koho osobně neznáme ze skutečného života. I když je to smutné, svět je plný různých podvodníků. S tím je třeba počítat.

Podle výzkumu Palackého univerzity (z roku 2014) se každé třetí dítě v České republice stalo obětí tzv. kyberšikany (například vydírání nebo sexuálního obtěžování prostřednictvím internetu).

Na internetu je důležité chránit si své soukromí. Například tím, že:

  • Nikdy nikomu nepíšeme svoji adresu ani číslo telefonu
  • Nikomu nedáváme své přístupové údaje (hesla) k uživatelským účtům (například k e-mailu nebo k profilu na sociální síti)
  • Nedáváme si schůzku s někým, koho známe jen z internetu - mohla by to být past
  • Nikomu cizímu neposíláme svoji fotografii a pokud možno své fotografie nezveřejňujeme ve veřejných profilech (tam, kde by si je mohl prohlédnout každý návštěvník)
  • Vůbec nikomu neposíláme fotografii, na které jsme nazí (dokonce ani kamarádovi nebo kamarádce - každé kamarádství totiž může jednou skončit a takové fotografie by pak mohly posloužit jako nástroj pomsty)
  • Když si nejsme jisti, zda si nás chce přidat do přátel někdo, koho známe (třeba spolužák nebo kamarád), nejprve se ho při nejbližším setkání zeptáme, zda nám psal opravdu on
  • Pokud dostaneme neslušný, vulgární či urážlivý vzkaz od neznámého člověka, nereagujeme na něj (neposíláme žádnou odpověď)
  • Na e-mailu neotevíráme přílohy u zpráv, které přišly z neznámé adresy

Když už se někdo kvůli neopatrnosti na internetu stane obětí obtěžování či dokonce vydírání, neměl by spoléhat jen na sebe. Není žádná ostuda požádat o pomoc známého člověka.

Pokud se dospívající dostane do podobného problému a stydí se o něm mluvit třeba se svými rodiči, může se obrátit na některou z linek bezpečí, například:

Linka bezpečí - tel. 116 111 (volání zadarmo)

Linka důvěry Dětského krizového centra - tel. 241 484 149