Jak pečovat o čistotu

Někteří lidé se neradi myjí a považují koupání nebo sprchování za zbytečnost. Ale v období puberty je tělesná čistota velmi důležitá. Téměř na celém povrchu kůže se nachází póry, kterými se z těla uvolňuje pot.

V dětství je pot téměř bez zápachu, ale to se v pubertě mění. Pachové žlázy začínají produkovat typický mužský pach. Kdo nechce páchnout a obtěžovat svým tělesným pachem svoje okolí, musí se pravidelně mýt.

Od puberty se nejvíce potu vytváří v místech, kde začínají růst chlupy. To znamená nad penisem a v podpaždí, u některých starších chlapců také na hrudníku. Tato místa je nutné mýt důkladněji než před pubertou.

Potíže s kůží v pubertě

Kromě potu se z kůže uvolňuje také maz. V pubertě mají chlapci mastnější kůži, než v dětství. Často se stává, že se tímto mazem ucpe některý z kožních pórů. V takovém ucpaném póru se pak dobře daří bakteriím, které vyvolávají zvláštní druh vyrážky, kterému se říká akné. Má podobu začervenalých pupínků s nažloutlou špičkou. Nejvíc se jich tvoří v obličeji, ale mohou se objevit i na hrudi nebo na zádech. Akné se sice po několika dnech zahojí, ale na jiném místě už vznikají další pupínky.

Při mírné formě akné má chlapec několik pupínků v obličeji. To je v pubertě docela běžné. Při střední formě už je pupínků kolem dvaceti. V takovém případě je vhodné navštívit kožního lékaře, protože jinak by mohla nastat třetí, těžká forma akné. Při té už může být v obličeji několik desítek pupínků a musí se léčit.

Nejlepší ochranou proti akné je každodenní mytí obličeje teplou vodou a mýdlem. Často se ale stává, že mýdlo vysušuje kůži, což naopak vznik akné podporuje. Kromě obyčejného mýdla existují různé pleťové vody, které kůži čistí, ale nevysušují. Když už se akné objeví, dá se proti němu použít některý z kosmetických přípravků, které se prodávají v drogeriích nebo v lékárnách.

Základem hygieny je pravidelné koupání nebo sprchování celého těla.

Koupání a sprchování

Někteří lidé dávají přednost koupání v napuštěné vaně, jiní se raději jen sprchují.

Koupání ve vaně má oproti sprchování tu výhodu, že se při něm dá relaxovat, což pomáhá například při svalové únavě. Sezení v napuštěné vaně by však nemělo trvat déle než 20 minut, protože delší ponoření ve vodě znamená větší zátěž pro pokožku (možná sis už všiml, že po delším pobytu ve vaně je kůže na těle podivně svraštělá). Voda by také neměla být příliš horká.

Sprchování může sloužit nejen k umytí těla, ale i k celkovému osvěžení. Opět platí, že voda by neměla být příliš horká.
Samozřejmě, koupání a sprchování se dá i kombinovat, například 10 – 15 minut koupání ve vaně s následným osprchováním.

Při mytí těla postupujeme směrem shora dolů, tj. nejprve se myje obličej (případně také vlasy), potom krk a ramena, horní končetiny, trup, záda, hýždě a vnější pohlavní orgány a nakonec dolní končetiny.
Důvod takovéhoto postupu je čistě praktický, protože při opačném postupu (tj. mytí zdola nahoru) by špinavé mýdlo stékalo po již umytých částech těla.Při mytí můžeme použít různé druhy mýdel, ať už tuhé (tabletu) nebo tekuté. V podstatě záleží na každém, čemu dá přednost.
Důležité však je důkladné opláchnutí všech zbytků mýdla, a to zejména z méně přístupných částí těla. Proto i při koupání v napuštěné vaně věnujeme pozornost závěrečnému osprchování, při němž se opláchnou zbytky mýdla. Po osprchování by na těle neměly zůstat žádné stopy mýdlové pěny.

Mytí vlasů

Různí lidé mají různé druhy vlasů – buď suché, „normální“ nebo mastné. Kdo má mastné vlasy, může si je mýt častěji, třeba každý den. Suché vlasy stačí mýt jednou za týden, protože častějším mytím by se poškozovaly. „Normální“ vlasy se myjí dvakrát až třikrát týdně.

Před použitím šampónu se doporučuje vlasy důkladně namočit. Do mokrých vlasů poté vetřeme takové množství šampónu, které odpovídá jedné až dvěma čajovým lžičkám. Větší množství šampónu by vlasy vysušovalo.


Po nanesení šampónu si vlasy lehce promasírujeme a poté šampón opláchneme proudem vody ze sprchy. Není nutné si nechávat vlasy našampónované po delší dobu. Naopak, čím delší doba šampónování, tím vyšší pravděpodobnost, že se vlasy vysuší. Opláchnutí šampónu je třeba provádět důkladně, aby ve vlasech nezůstávala šampónová pěna. Oplachování šampónu provádíme se zakloněnou hlavou, aby šampón nepronikl do očí. Při sušení vlasů necháme vlhkost jemně vsáknout do ručníku. Silnější tření hlavy ručníkem by mohlo vlasy poškodit (lámaly by se).

Chlapecké účesy jsou obvykle krátké či středně dlouhé, avšak není nic špatného na tom, když se chlapec rozhodne nosit dlouhé vlasy. Nicméně je třeba počítat s tím, že delší vlasy jsou náročnější na údržbu.
Dlouhé vlasy je třeba před mytím pečlivě rozčesat, aby byly srovnané, protože jedině tak je lze důkladně opláchnout, a to nejen na povrchu. Také je třeba věnovat větší pozornost oplachování šampónu a toto oplachování opakovat pokud možno dvakrát po sobě.

Po umytí je třeba nechat vlhkost z vlasů vsáknout do ručníku. Tření vlasů by mohlo vést k jejich lámání a zacuchání. Před vysoušením vlasů pomocí elektrického vysoušeče (fénu) je vhodné nechat vlasy proschnout, aby se nefénovaly zcela mokré. Elektrický vysoušeč je třeba držet v dostatečné vzdálenosti od vlasů (alespoň 20 cm). Vysoušeč by neměl být spuštěn na nejvyšší výkon. Nadměrné vysoušení vlasy poškozuje. Vlasy se fénují postupně, tedy po malých částech, nikoli najednou. Fénování by nemělo trvat déle, než 5 minut. Rozumné fénování (tj. ne moc dlouho a ne moc zblízka) by vlasy nemělo poškodit, i když lepší a přirozenější způsob je nechat si vlasy volně vyschnout a poté je rozčesat.

Při pročesávání dlouhých vlasů je vhodné použít hřeben (nikoliv kartáč), který není příliš hustý. Vlasy se češou vždy v jednom směru a pokud možno pomalu.

Pokud má chlapec dlouhé vlasy, měl by je raději nosit zcela rozpuštěné. Gumičky, sponky a čelenky mohou vlasům škodit. Při některých činnostech (například při sportu) mohou dlouhé vlasy překážet, proto si je někteří chlapci (ale i dívky) stahují na gumičku. Použití obyčejné gumičky však nelze doporučit, protože při jejím stahování dochází k poškozování vlasů. Namísto obyčejné gumičky je třeba použít speciální gumičku do vlasů s textilním povrchem, nebo ještě lépe textilní pásku do vlasů, jakou používají např. hráči tenisu.
 

Na chlapeckém těle je několik míst, kterým je třeba věnovat větší pozornost:

Podpaží


Když se v podpaždí začne vytvářet mužský tělesný pach, znamená to, že podpažní jamky se musí každý den pečlivě umýt. Výraznější pach v podpaží se zpravidla objevuje ve stejné době, kdy zde začínají růst chloupky (axilární ochlupení). Proti pachu se dá bojovat také pomocí deodorantu nebo antiperspirantu. Mezi těmito dvěma kosmetickými prostředky je rozdíl.

Deodorant je voňavka, která má tělesný pach jenom překrýt. Některé deodoranty vydrží na celý den, ale většinou rychle vyprchají. Pak už záleží jenom na tom, co je cítit víc - jestli tělesný pach nebo deodorant.

Antiperspirant funguje tak, že pach nepřekrývá, ale zabraňuje jeho vzniku. Také obsahuje přísady, které zpomalují pocení. Kromě toho existuje i kombinace deodorantu a antiperspirantu.

Tyhle kosmetické přípravky se vyrábějí v několika formách. Nejrozšířenější jsou deodoranty ve spreji, tuhé deodoranty a kuličkové deodoranty. 

Deodorant ve spreji, tuhý deodorant (stick), kuličkový deodorant (roll-on)

Deodoranty a antiperspiranty pomáhají tělesný pach omezovat, ale základem čistoty je mytí. Protože pach se z podpaždí vsakuje do oblečení, je také důležité brát si pravidelně čisté triko. Buď každý den, nebo alespoň obden.

Žalud a předkožka

Zaoblený konec penisu se nazývá žalud. Na jeho špičce je malinký otvor, kterým z těla vytéká moč. Žalud je přikrytý kožním záhybem, kterému se říká předkožka.

Předkožka se dá shrnout dozadu, směrem k tělu, čímž dojde k odkrytí žaludu. Při koupání nebo sprchování by si chlapec měl předkožku shrnout, aby si mohl umýt i žalud penisu.

Předkožku stahujeme tak, že uchopíme koneček penisu - nejlépe palcem na horní straně a jedním nebo více prsty na spodní straně - a posunujeme kůži penisu směrem k tělu. Tím se postupně odkrývá žalud. Předkožka a žalud se nejlépe myjí pod proudem vody ze sprchy. Pokud při mytí předkožky používáme mýdlo, důkladně jej opláchneme. Mýdla stačí malé množství. Někteří muži či chlapci si předkožku stahují pod vodou, když sedí ve vaně. To ale není nejlepší způsob, protože otvorem na konečku žaludu by se do močové trubice mohla dostat špinavá voda z vany, která obsahuje mýdlo a jiné nečistoty.

U některých chlapců je předkožka moc těsná, takže se nedá shrnout úplně dozadu. To může souviset i s věkem. Zatímco před pubertou se dá předkožka stáhnout úplně dozadu (až za žalud) jen u menšího množství chlapců, na konci puberty mají potíže s jejím shrnováním už jen až dva chlapci ze sta.

 

V klidovém stavu je předkožka většinou natažená na žaludu. Pro její stahování používáme ukazováček a palec jedné ruky.

 

 

 

Většinou není problém shrnout předkožku alespoň tak, aby se objevil otvor močové trubice na konečku žaludu.

 

 

 

Pokud to jde, dá se předkožka stáhnout až k okraji žaludu.

 

 

 

Na posledním obrázku je předkožka stažená úplně dozadu, až za okraj žaludu.

 

 

Když chlapec se shrnováním předkožky teprve začíná, neměl by si ji stahovat naráz, ale postupně, „kousek po kousku“.

Když je předkožka moc těsná, nesmí se shrnovat násilím. Jakmile její stahování začne být nepříjemné nebo dokonce bolestivé, znamená to, že víc dozadu už se stahovat nemá! Není správné snažit se úzkou nebo přirostlou předkožku za každou cenu násilně strhávat dozadu jen proto, aby se mohl umýt žalud!

Podrobnější informace o stahování předkožky najdete zde.