Jak se oholit

Holení vousů patří k běžné úpravě zevnějšku civilizovaného mladého muže, i když se najdou i takoví civilizovaní mladí muži, kteří si pěstují knír nebo dokonce plnovous. Pro ty ostatní je na trhu k dispozici celá řada prostředků na holení - strojků, pěn, gelů a všelijakých kosmetických přípravků. Mnozí dospívající chlapci (či mladí muži) si však s jejich výběrem a hlavně používáním nevědí rady. Za starých časů bylo obvyklé, že do tajů holení zasvěcoval otec syna, avšak v dnešní době se stává, že otcové nemají na takové věci čas, případně se syn stydí požádat otce o radu.

Kdy se začít holit?

Pokud se chlapec rozhodne, že už se bude holit, měl by zvážit, zda už má co holit. Někteří zkoušejí holení „nanečisto“, i když jim ještě žádné vousy nerostou, a to pak většinou končívá nepříjemným poraněním pokožky v obličeji, protože se často stává, že po hladké, bezvousé pleti holicí strojek nešťastným způsobem „sklouzne“. Proto je lepší počkat, až když už mladému muži opravdu nějaké vousy rostou.

To, kdy a jak moc začnou růst vousy, je dáno jednak věkem, jednak dědičnými předpoklady (někteří muži jsou i v dospělosti vousatí více, jiní méně) a také úrovní hormonální hladiny v těle. Růst vousů, stejně jako i rozvoj dalších tzv. druhotných (sekundárních) pohlavních znaků, je dán působením mužského pohlavního hormonu - testosteronu.

První chmýří (tak se nazývají krátké a tenké vousky, které rostou dospívajícím chlapcům) se objeví obvykle ve věku okolo 14ti let. Může to ale být i o něco dříve, nebo naopak později. Každý člověk se totiž vyvíjí svým vlastním tempem. Nejprve začínají růst vousky pod nosem, a to většinou jako dva od sebe oddělené, šikmé proužky. Tohle chmýří roste většinou pomalu, a i když se nějakou dobu neholí, tak se výrazně nezvětšuje a zůstává přibližně stejné (podobně jako třeba obočí). Teprve po prvním oholení začnou vousy růst delší, a během doby i hustější. Někomu ale takové chmýří vydrží ještě i po několika oholeních.

Jaký způsob holení si vybrat?

Při výběru způsobu holení máme na výběr v podstatě ze dvou základních typů holicích strojků. Prvním typem je ruční holicí strojek, který je opatřen holicí hlavicí se žiletkami. Hlavice strojku se dají vyměňovat. Některé takové strojky mají v hlavici jen jednu nebo dvě žiletky, ty jsou obvykle určeny na jednorázové použití (například na cestách). Většina strojků má v hlavici alespoň tři nad sebou umístěné žiletky (neboli břity).

Mokré holení

Ruční holicí strojek se používá na tzv. „mokré holení“, to je holení s pomocí pěny nebo gelu. Někteří chlapci zkoušejí používat ruční strojek bez pěny, „nasucho“, ale tím si jen dráždí pokožku a zvyšují riziko poranění při holení. Pěna nebo gel je tedy při holení ručním strojkem nezbytností. Většinou platí, že strojek a pěna (či gel) by měly být jedné značky, protože výrobci pánských holících potřeb vyvíjejí pěny a gely tak, aby se co nejlépe hodily k těm strojkům, které sami vyrábějí.

Postup při „mokrém holení“ je následující. Nejprve je vhodné si opláchnout obličej vodou. Alespoň tu část obličeje, která se holí. Poté si naneseme na 2 - 3 prsty přiměřené množství holící pěny nebo gelu. Pěnu či gel je třeba po obličeji důkladně rozetřít. Gel se roztírá tak, že se přímo na tváři sám „napění“, takže změní barvu z obvyklé modré na bílou.

S pěnou je práce jednodušší, tu stačí rovnoměrně rozprostřít po místech, kde rostou vousy a kde se chceme holit.

Teprve pak přijde na řadu samotný strojek. Předtím, než jej vezměme do ruky, si ruce opláchneme od zbytku pěny či gelu, aby v nich strojek neklouzal. Holení provádíme jednotlivými tahy strojkem po obličeji. Nemusíme na strojek příliš tlačit, žiletky jsou u nové hlavice většinou dost ostré na to, aby spolehlivě oholily většinu vousů. Případné „opravy“ provedeme na konci holení.

Také je dobré po každém tahu opláchnout hlavici strojku pod tekoucí vodou.
Tím se zabrání ucpávání prostoru mezi jednotlivými břity (žiletkami), které by vedlo k méně důkladnému oholení.

Pokud už si chlapec holí celou spodní část obličeje, doporučuje se začít na tvářích, pokračovat pod nosem a nakonec oholit bradu. Na bradě jsou totiž vousy tvrdší, než třeba na tvářích, takže zatímco si holíme tváře a knír, tak vousy na bradě díky delšímu působení pěny poněkud změknou.

Po oholení si ještě zkontrolujeme případná „vynechaná místa“, a pak důkladně opláchneme všechny zbytky pěny či gelu. Někteří muži používají různé přípravky po holení, ale většina z nich není příliš vhodná na jemnou chlapeckou pleť. Nelze proto příliš doporučit různé „kolínské vody“, které štípou a dráždí pokožku, ani různé vody či gely po holení, které rovněž mohou vyvolat podráždění. Lepší je osušit si obličej měkkým ručníkem a případně po vyschnutí pokožky nanést nějaký pleťový krém. Pokud ale při holení došlo k oděrkám nebo dokonce k pořezání, pak raději nepoužíváme ani ten.

Při prvním holení je riziko poranění nejvyšší, protože chlapec nemá s holením ještě žádné zkušenosti. Obzvlášť nepříjemné může být poranění rtů, u nichž je velmi obtížné zastavit krvácení. Je tedy zapotřebí určitá dávka opatrnosti, případně při prvním holení „nedotahovat“ hlavici strojku až těsně k hornímu rtu. Chlapci, kteří se teprve začínají holit, by měli strojek vyzkoušet nejprve na nějakém „bezpečnějším“ místě, například na tvářích.

Suché holení

Další typ holicího strojku je strojek elektrický. S elektrickým holicím strojkem se provádí tzv. „suché holení“, tedy holení bez pěny či gelu (ačkoliv v poslední době přibývají i speciální elektrické holicí strojky pro suché i mokré holení). Výhodou elektrického strojku je poněkud vyšší bezpečnost holení, avšak elektrické strojky mají i nevýhody. Kromě vyšší pořizovací ceny (zpravidla v řádech tisíců korun) je to i méně důkladné oholení, a to zejména u mladých chlapců, kteří mají ještě tenké, měkké vousky, po nichž elektrický strojek často „sklouzává“, aniž by je důkladně oholil.

Také elektrický strojek má hlavici. Ta může mít různé tvary - buď je rovná se dvěma až třemi řadami planžet, nebo je rozdělena na tři kruhové části uspořádané do trojúhelníku. Takovéto uspořádání hlavic má zajistit dokonalejší přizpůsobení se hlavice strojku tvaru a konturám (tj. obrysům) obličeje, avšak opět to platí spíše pro dospělé muže, protože elektrické holicí strojky jsou zpravidla navrhovány pro dospělé uživatele.

    

V podstatě záleží na každém chlapci či muži, jakému způsobu holení dá přednost, zda suchému či mokrému. Nicméně u mladých chlapců bývá mokré holení účinnější, byť poněkud náročnější na provedení.

Holení ochlupení

Čím dál více mladých lidí si v dnešní době holí také různé jiné části těla, například chlupy v podpaží nebo v okolí pohlavních orgánů. Holení podpaží je spíše dámskou záležitostí, nicméně si jej provádějí i někteří chlapci, zejména takoví, kteří se více zabývají nějakým sportem, takže potřebují omezit zápach v podpaží při zvýšeném pocení. Je pravda, že pot chlapce nebo muže, který si podpaží holí, obsahuje přibližně stejné množství pachu, jako kdyby se neholil, ale rozdíl je v tom, že v oholeném podpaží pot nezasychá na povrchu chlupů - což je jinak jedna z příčin výraznějšího zápachu v těchto místech.

Někteří dospívající si holí také chlupy okolo pohlavních orgánů. Pro mnoho chlapců v pubertě jsou chlupy symbolem dosažení určitého stupně tělesné zralosti, a tak jsou rádi, že jim rostou. Jiným ale z nějakého důvodu vadí nebo překážejí, a tak si je chtějí oholit. Nejlepší doba pro takové holení je hned po koupání, protože pokožka je vláčná a chlupy měkčí, než před koupáním.

Při holení pubického ochlupení (tak se nazývá ochlupení nad pohlavními orgány) je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Protože chloupky dorůstají délky několika centimetrů, je vhodné si je před prvním oholením nejprve zkrátit nůžkami na 0,5 - 1 cm. Delší chlupy by totiž ucpaly hlavici strojku. Stejně jako u holení vousů, i při holení ochlupení „namokro“ se používá holící pěna nebo gel.

Při holení chloupků na podbřišku (nad penisem) je dobré položit si volnou ruku dlaní k sobě na horní stranu penisu (jako na obrázku vlevo), čímž se tento nejen chrání před poraněním, ale navíc dojde k napnutí kůže na podbřišku, což usnadňuje holení. Napnutá kůže se holí snáze, než kůže volná, a navíc se snižuje riziko pořezání. Tahy strojkem se provádí od kořene penisu směrem nahoru (případně i šikmo do stran, pokud se ochlupení rozšiřuje i do slabin).

Oholení hladkých a rovných míst nad penisem je ještě celkem jednoduché. Horší je, když si chlapec chce holit i šourek. Kůže na šourku je volná a obsahuje množství záhybů. Pokud už se chlapec chce na šourku holit, musí tak činit postupně, po částech. Příslušné místo si musí vždy dobře natáhnout, k čemuž používá volnou ruku. Pokud by totiž přejížděl strojkem po svraštělé a uvolněné kůži, bylo by riziko poranění velmi vysoké. Proto je dobré si opravdu důkladně promyslet, zda je oholení tohoto velmi citlivého místa opravdu nutné.
V žádném případě nepoužíváme na oholené pohlavní orgány vodu ani gel po holení. Vzhledem k citlivosti těchto míst, a také vzhledem k tomu, že kůže na pohlavních orgánech má většinou rozevřené póry, by nanesení takovéhoto kosmetického přípravku vedlo k velmi silnému štípání a pálení (ostatně, totéž platí o všech parfémovaných kosmetických prostředcích včetně deodorantů, jejichž používání na pohlavní orgány je rovněž velmi nevhodné). Zato je dobré použít po oholení nějaký neparfémovaný pleťový krém či tělové mléko, protože holení vysušuje pokožku.

Kromě ručního holícího strojku lze na pubické ochlupení použít speciální elektrické strojky, které se nazývají epilátory. Kromě vysoké ceny mají tu nevýhodu, že jsou většinou určeny pro ženy. Sice dovedou oholit ochlupení u obou pohlaví, avšak to, že jsou původně určeny ženám, se odráží i v jejich vzhledu - mívají růžovou či fialovou barvu, což se nemusí každému líbit. Jejich výhodou je, že jsou přímo určeny právě pro holení chlupů, takže při jejich použití není podráždění pokožky tak velké, jako při použití klasického holícího strojku.

Vždy záleží na tom, čemu kdo dává přednost. Někteří muži či chlapci si pravidelně holí vousy, někteří i chlupy, někteří si pěstují třeba jen bradku nebo knír, jiní dávají přednost čistě přírodnímu vzhledu, tj. nechávají všechno růst tak, jak to příroda zařídila. Pokud už se ale někdo chce holit, měl by vědět, jak to má správně dělat, a tím se vyhnout případným komplikacím v podobě nepříjemného poranění.